Naši kongregaci založila v Bavorsku v roce 1833 blahoslavená Matka Terezie od Ježíše Gerhardinger, křestním jménem Karolína. Narodila se v bavorském Regensburgu 20. června 1797. Bylo to období napoleonských válek a sociálně-morálního úpadku. Mladá Karolína se stala učitelkou. Pod vedením svého duchovního otce a pozdějšího biskupa Michaela Wittmanna poznala, že ji Bůh volá k zasvěcenému životu. V touze plnit jedině vůli Boží a odpovědět na naléhavé potřeby doby, založila v Neunburgu vom Wald /Bavorsko/ řeholní společenství jehož hlavním posláním bylo dát chudým dívkám dobré vzdělání a náboženskou výchovu, protože na dobré matce bude záležet i zbožnost a kvalita rodiny a z toho vyplývající dobro pro celou společnost. Pro tento účel ve všech místech, kam byly sestry pozvány, zakládaly školy, v kterých měla přednost zvláště chudá děvčata.
Mladá kongregace se rychle šířila nejen v Evropě, ale i v Severní Americe. Ještě za života zakladatelky působilo více než 2 500 sester ve 300 řeholních komunitách. Dnes je kongregace rozšířena do více než 30 zemí světa. Matka Terezie zemřela 9. května 1879 v Mnichově a 17. listopadu 1985 byla blahořečena sv. Janem Pavlem II
První sestry přišly na území nynější České republiky v roce 1859 do Javorníka z Vratislavi (dnešní Polsko), kde byl mateřinec Slezské provincie. Další domy byly založeny ve Zlatých Horách, v Bílé Vodě, v Krnově, ve Slavkově u Brna, v Karviné, ve Velkých Heralticích, v Novém Bohumíně, v Břestu a v Předklášteří u Tišnova. Dvě filiálky sester byly také na území dnešního Slovenska v Handlové a v Rohožníku. Sestry vedly mateřské, obecné a měšťanské školy, dále školy pro ženská povolání, internáty a útulky pro chudé děti. Po I. světové válce kvůli změně politických hranic v Evropě byla v roce 1923 utvořená Československá provincie se sídlem ve Slavkově u Brna.
Německá okupace zabránila sestrám působení ve většině jejich školských zařízení. Zbývající školy zrušil komunistický režim. V rámci akce „K" byly všechny sestry svezeny do centralizačního kláštera v Bílé Vodě, kde většina z nich během 40 let totality našla odpočinek na místním hřbitově.
Ke svému poslání vzdělání a výchovy jsme se mohly vrátit až v roce 1989.
Vytisknout stránku