Advent je doba, která vede k modlitbě a k zamyšlení.
Je to doba, která v nás má probudit touhu po našem Bohu.
Je to doba, která nám má připomenout Jeho lásku k nám a Jeho touhu po nás.
Je to doba čekání naší malé lásky na Lásku.
Nabízíme vám krátké zastavení nad nedělním Evangeliem.
PROSIT O SVOBODU SRDCE
"Ježíš řekl svým učedníkům: „Budou znamení na slunci, na měsíci i na hvězdách, na zemi úzkost národů, bezradných nad hukotem a příbojem moře; lidé budou zmírat strachem a očekáváním toho, co přijde na celý svět, neboť hvězdný svět se zachvěje. A tehdy lidé uvidí Syna člověka přicházet v oblaku s velikou mocí a slávou. Až to začne, vzpřimte se a zdvihněte hlavu, protože se blíží vaše vykoupení. Dejte si pozor, aby vaše srdce nebyla zatížena nestřídmostí, opilstvím a pozemskými starostmi, aby vás den soudu nezastihl znenadání; přijde totiž jako léčka na všechny, kdo přebývají na celé zemi. Proto bděte a modlete se v každé době, abyste mohli všemu tomu, co se má stát, uniknout a obstát před Synem člověka." /Lk 21,25-28.34-36/
Ztiším se a nechám se prostoupit Božím Slovem. Poprosím Ježíše o touhu a o otevřené srdce.
- Pokusím se naplno vstoupit do popisované scény Ježíšova posledního příchodu (v.25-28). Zaměřím se na každý detail evangelia. Jaké pocity se rodí v mém srdci? V upřímném rozhovoru s Ježíšem Mu o nich řeknu.
- Ježíš mi připomíná očekávání na Jeho poslední příchod. Co si myslím o mém setkání s Ježíšem ve chvíli Jeho příchodu? Mohl bych dnes tak, jak jsem, předstoupit před Ježíše? Co mě těší a co mě zneklidňuje?
- Ježíš mě varuje před hříchy, které zatěžují srdce a vzdalují od očekávání na Ježíšův příchod. Jaké pocity se ve mně rodí, když slyším Ježíšova slova: „Dejte si pozor..." (v.34-35).
- Co nyní nejvíce tíží a zneklidňuje mé srdce? Řeknu o tom Ježíšovi. Nad čím bych zvlášť chtěl bdít v adventní době? Odevzdám své touhy Ježíšovi.
- „Bděte a modlete se v každé době." (v.36). Uvědomím si, že Ježíš adresuje tuto výzvu mně osobně. Co mohu říci o své každodenní modlitbě? Jsem věrný osobní modlitbě?
- Budu se dívat na Ježíše, který mi připomíná důležitost modlitby a bdění. Upřímně Mu vyznám, co mě od modlitby a bdění nejvíce odvádí. Chtěl bych s tím skončit? Poprosím Ježíše o pomoc v překonávání svých slabostí.
- V upřímném rozhovoru s Ježíšem obnovím svou touhu po každodenním setkání s Ježíšem v osobní modlitbě. Budu si opakovat: „Ježíši, toužím po Tobě celým srdcem!"
(Převzato z knihy otce K. Wonse, SDS, Modlitba evangeliem na každý den)