2. neděle adventní

Dnes nám svatý Lukáš představuje posledně jmenovaného, a líčí ho jinak než ostatní evangelisté. Jan Křtitel se označuje za „hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Pánu. Vyrovnejte mu stezky“ (Lk 3,4). Hlas pronáší slovo, ale v tomto případě má přednost Slovo Boha, které sestupuje v poušti na Zachariášova syna Jana (srov. Lk 3,2). Ten má veliký úkol, ale vždycky ve vztahu ke Kristu. Svatý Augustin komentuje: „Jan je hlasem.” (Benedikt XVI)

SKONCOVAT S HŘÍCHEM, KTERÝ ZOTROČUJE

"V patnáctém roce vlády císaře Tiberia, když Poncius Pilát byl místodržitelem v Judsku, Herodes údělným knížetem v Galileji, jeho bratr Filip údělným knížetem v Itureji a v Trachonitidě, Lysaniáš údělným knížetem v Abiléně, za velekněží Annáše a Kaifáše, uslyšel na poušti Boží slovo Jan, syn Zachariášův. Šel do celého okolí Jordánu a hlásal křest pokání, aby byly odpuštěny hříchy. Tak je psáno v knize řečí proroka Izaiáše: „Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Pánu, vyrovnejte mu stezky! Každé údolí ať je zasypáno, každá hora a každý pahorek srovnán; kde je co křivé, ať je narovnáno, cesty hrbolaté ať se uhladí! A každý člověk uzří Boží spásu.“ (Lk 3,1-6)

Ztiším se a nechám se prostoupit Božím Slovem. Prosím o milost uzdravení z největších zotročení.

• Všimnu si, že Bůh dává Janovi slovo v těžkých časech a okolnostech. Je to čas útisku a otroctví (v. 1-2). Podívám se na svou každodennost. Věřím, že mi Bůh dává své slovo také v každodenních situacích? Co mohu říci o mém postoji ztišení a naslouchání?

• Všimnu si, že Bůh dal Janovi slovo na poušti (v. 2). Hledám pravidelně poušť (ticho, osobní modlitbu, dny obnovy, rekolekce)? Co nejvíce ničí ticho a pokoj v mém srdci?

• Jan vyzývá lidi k obrácení (v. 4-6). Mám v sobě touhu a chuť k obrácení? Co mohu říci o svém každodenním zpytování svědomí a přijímání svátosti smíření?

• Jan mě zve k „vyrovnání“ životních cest. Upřímně si popovídám s Ježíšem o těch zákoutích mého života, která jsou pokřivená lží a zarostlá hříchem.

• Zkusím si cvičení: nakreslím si svou cestu k Ježíši (životní historie). Označím si na ní data a události, které mi způsobily velikou radost i ty, které mi způsobily smutek a bolest.

• Jak vypadá moje cesta dnes? Nakreslím si ji. Zaznamenám na ni všechny křivé, hrbolaté, hříšné cesty, které potřebují vyrovnat.

• Poprosím Ducha Svatého o silnou touhu a vůli zanechat hříchu: „Osvoboď mě od hříchu, který mě nejvíce zotročuje!“

(Převzato z knihy otce K. Wonse, SDS, Modlitba evangeliem na každý den)