Adventní rozjímání nad Božím Slovem.
DŮVĚŘOVAT
"Jan Křtitel slyšel ve vězení o Kristových činech. Poslal tedy k němu své učedníky s dotazem: „Ty jsi ten, který má přijít, anebo máme čekat jiného?" Ježíš jim odpověděl: „Jděte a oznamte Janovi, co slyšíte a vidíte: Slepí vidí, chromí chodí, malomocní jsou očišťováni, hluší slyší, mrtví vstávají, chudým se hlásá radostná zvěst. A blahoslavený, kdo se nade mnou nepohorší." Když odcházeli, začal Ježíš mluvit k zástupům o Janovi: „Co jste vyšli na poušť vidět? Snad rákos zmítaný větrem? Nebo co jste vyšli vidět? Člověka oblečeného do jemných šatů? Ti, kdo nosí jemné šaty, jsou přece v královských palácích. Co jste tedy vyšli vidět? Proroka? Ano, říkám vám, víc než proroka. To je ten, o němž je psáno: „Já posílám svého posla před tvou tváří, aby připravil cestu před tebou." Amen, pravím vám: Mezi těmi, kdo se narodili ze ženy, nepovstal nikdo větší než Jan Křtitel. Ale i ten nejmenší v nebeském království je větší než on."(Mt 11,2-11)
Ztiším se a nechám se prostoupit Božím Slovem. Prosím o milost Ježíšovy blízkosti v těžkých zkouškách.
- Pokusím se vcítit do pocitů Jana Křtitele. Je ve vězení za to, že odvážně říkal pravdu a potíral zlo. Všimnu si, že v této dramatické situaci nepřestává čekat na Ježíše. Nesoustředí se na svém osudu ani na svém utrpení. Nejdůležitější otázky a touhy jeho života se ani ve vězení nemění.
- Všimnu si, že Jan, ačkoliv vedl život hluboké modlitby a askeze, nebyl zbaven pochybností ve víře. Neskrývá svou nejistotu. Na co bych se dnes chtěl Boha zeptat? Jaké pochybnosti ve víře mě nejvíce trápí? Přiznám se k nim v modlitbě před Bohem?
- Řeknu Ježíšovi všechno, co mě nejvíce tíží a vzbuzuje mou nechuť ve víře. Sdělím zvláště ty pochybnosti, ke kterým jsem se doposud před Ním nepřiznal.
- Ježíš se nepohoršuje ani nediví otázkám Jana Křtitele. Ani moje otázky nenechá bez odpovědi. Odpoví mi však Jeho způsobem. Snažím se poznat Ježíše v každodenních událostech? Vidím malé i velké zázraky, které koná v mé každodennosti?
- Pozorně budu naslouchat Ježíšovým slovům, jimiž potvrzuje Janovo poslání a chválí jeho postoje, jeho pevnost, skromnost a pokoru. Za které vlastnosti by mě Ježíš mohl pochválit a za které se před Ním stydím?
- V závěrečném rozhovoru poprosím Ježíše, aby mi pomohl věrně plnit mé životní povolání. Připomenu si mé největší těžkosti a budu se modlit: „Ježíši, důvěřuji Ti!"
(Převzato z knihy otce K. Wonse, SDS, Modlitba evangeliem na každý den)