Tuto svatou noc, když rozjímáme o Dítěti Ježíši právě narozeném a položeném do jeslí, jsme pozváni se zamyslet. Jak přijímáme tuto Boží něhu?
Nechám se od Boha dostihnout, obejmout anebo Mu bráním se přiblížit? „Já hledám Boha" - mohli bychom namítnout. Nicméně, nejdůležitější není hledat Jej, nýbrž nechat se od Něho nalézt a pohladit s přívětivostí. Toto je otázka, kterou nám toto Dítě klade svojí přítomností: dovolím Bohu, aby mne měl rád? (Z homilie papeže Františka - vánoční mše 2014)
OTEVŘÍT SE BOŽÍMU SLOVU A RADIKÁLNĚ PŘIJMOUT JEŽÍŠE
"Na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha a to Slovo byl Bůh. To bylo na počátku u Boha. Všechno povstalo skrze ně a bez něho nepovstalo nic, co jest. V něm byl život a ten život byl světlem lidí. To světlo svítí v temnotě a temnota je nepohltila. Byl člověk poslaný od Boha, jmenoval se Jan. Přišel jako svědek, aby svědčil o tom světle, aby všichni uvěřili skrze něho. On sám nebyl tím světlem, měl jen svědčit o tom světle. Bylo světlo pravé, které osvěcuje každého člověka; to přicházelo na svět. Na světě bylo a svět povstal skrze ně, ale svět ho nepoznal. Do vlastního přišel, ale vlastní ho nepřijali. Všem, kdo ho přijali, dal moc stát se Božími dětmi, těm, kdo věří v jeho jméno, kdo se zrodili ne z krve, ani z vůle těla, ani z vůle muže, ale z Boha. A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Viděli jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn, plný milosti a pravdy. Jan o něm vydával svědectví a volal: „To je ten, o kterém jsem řekl: „Ten, který přijde po mně, má větší důstojnost, neboť byl dříve než já.“ Všichni jsme dostali z jeho plnosti, a to milost za milostí. Neboť Zákon byl dán skrze Mojžíše, milost a pravda přišly skrze Ježíše Krista. Boha nikdo nikdy neviděl. Jednorozený Bůh, který spočívá v náručí Otcově, ten o něm podal zprávu." (Jan 1,1-18)
Ztiším se a nechám se prostoupit Božím Slovem. Prosím o hluboký vztah s Ježíšem rodícím se pro mě.
- Od prvních slov evangelia Jan oznamuje, že Ježíš, který se pro mě rodí na tento svět, je stejným Slovem, které způsobilo, že pro mě tento svět povstal a existuje (v.1-3.10). Je to Slovo, které neustále vyvádí můj život z chaosu a neustále mi dává život. Věřím tomu?
- „V něm byl život“ (v.4). Uvědomím si, že pokaždé, když se s vírou sytím Božím Slovem, dovoluji Bohu narodit se v mém životě. Co mohu říci o svém osobním kontaktu s Božím Slovem? Toužím po Něm?
- Boží Slovo je světlem (v.5.9). Neexistují temnoty, které by se nedaly překonat. Otevřu Bibli a vyhledám slova, která mi byla v životě světlem a posilou. S vděčností je před Ježíšem přečtu.
- „Byl člověk poslaný od Boha“ (v.6-8). Připomenu si v srdci osoby, které mi ve chvílích mých největších temnot a krizí pomohly znovu najít lásku k životu a jeho smysl. Kdo to byl? Uvědomím si, že to byli lidé, které poslal Bůh.
- Ježíš přišel k vlastním a nebyl přijat (v.10-11). Poznat člověka mohu jen tehdy, když je mi blízký. Co mohu říci o svém osobním vztahu s Ježíšem?
- „Viděli jsme jeho slávu“ (v.14). Přiblížím se k Dítěti Ježíši. Budu déle kontemplovat jeho bezbrannost, křehkost a jemnost. Slovo, které stvořilo svět i mě, vstoupí také do mého života, pokud mu to dovolím.
- „Všem, kdo ho přijali, dal moc“ (v.12). Vezmu malého Ježíše do náručí. Přitulím Ho k sobě a pozvu Ho znovu do svého života. Budu Ho v srdci adorovat slovy: „Miluji Tě, neboť vím, že ses narodil pro mě.“
(Převzato z knihy otce K. Wonse, SDS, Modlitba evangeliem na každý den)