Záře, kterou spatřili apoštolové kolem postavy Pána Ježíše na hoře Tábor, je odlesk velikonočního jasu, jsou to červánky jitra zmrtvýchvstání. Tento jas posiluje i nás při našem putování údolím každodenního pokušení.
2. NEDĚLE POSTNÍ A
"Ježíš vzal s sebou Petra, Jakuba a jeho bratra Jana a vyvedl je na vysokou horu, aby byli sami. A byl před nimi proměněn: jeho tvář zazářila jako slunce a jeho oděv zbělel jako světlo. A hle – ukázal se jim Mojžíš a Eliáš, jak s ním rozmlouvají. Petr se ujal slova a řekl Ježíšovi: „Pane, je dobře, že jsme tady. Chceš-li, postavím tu tři stany: jeden tobě, jeden Mojžíšovi a jeden Eliášovi." Když ještě mluvil, najednou je zastínil světlý oblak, a hle – z oblaku se ozval hlas: „To je můj milovaný Syn, v něm mám zalíbení; toho poslouchejte!" Jak to učedníci uslyšeli, padli tváří k zemi a velmi se báli. Ježíš přistoupil, dotkl se jich a řekl: „Vstaňte, nebojte se!" Pozdvihli oči a neviděli nikoho, jen samotného Ježíše. Když sestupovali s hory, přikázal jim Ježíš: „Nikomu o tom vidění neříkejte, dokud nebude Syn člověka vzkříšen z mrtvých." (Mt 17,1-9)
SETRVAT V HLUBOKÉM VZTAHU S JEŽÍŠEM
Prosím o hluboké prožívání Ježíšovy blízkosti.
- Představím si Ježíše i apoštoly, kteří unaveni dlouhou cestou pomalu vystupují na vysokou horu. Půjdu s nimi, všimnu si jejich únavy a budu naslouchat jejich rozhovoru.
- V Bibli je hora symbolem místa setkání s Bohem. Mám ve svém každodenním životě takovou „horu" – své oblíbené místo setkání s Bohem? Jaké je to místo? Jít se modlit vždycky vyžaduje námahu, odtržení od svých činností, vyžaduje boj s vnitřními myšlenkami a energii ke ztišení. Vynakládám toto úsilí?
- Ježíš vzal učedníky na horu „za šest dní" od chvíle, kdy jim předpověděl své utrpení a smrt. V jejich srdcích vládne smutek, ponurost a nejistota.
- Připomenu si situace ze svého života, když jsem se dozvěděl o něčem velmi bolestném a propadl jsem zármutku a depresi. Umím hovořit s Bohem o svých bolestných pocitech? Prožil jsem modlitbu, která v období velkého smutku a ponurosti přinesla mému srdci pokoj a útěchu?
- Budu adorovat Ježíše, který se ukazuje apoštolům ve slávě proměnění. Jsou oslněni nádherným pohledem na Ježíše a sdělují mu své štěstí: „Pane, je dobře, že jsme tady."
- Připomenu si chvíle modlitby, na kterých jsem hluboce prožil zvláštní Boží blízkost a fascinaci jeho krásou. Kdy jsem to prožil? V jaké životní situaci jsem tehdy byl?
- „To je můj milovaný Syn, v něm mám zalíbení; toho poslouchejte!" Otec mě zve, abych často přebýval na modlitbě s milovaným Ježíšem. Poprosím Otce, aby mi pomohl modlit se srdcem: „Ty jsi můj milovaný Ježíš!"
(Převzato z knihy otce K. Wonse, SDS, Modlitba evangeliem na každý den)
Vytisknout stránku