O Velikonocích Bůh prostřednictvím svého jednorozeného Syna plně zjevuje sám sebe, svou sílu, která vítězí nad silami smrti. Hle, kdo se setká se zmrtvýchvstalým Ježíšem, bývá vnitřně proměněn. Nelze vidět Zmrtvýchvstalého a nevěřit v něho, víra se rodí z osobního setkání se vzkříšeným Kristem a přináší nám odvahu a svobodu, která nás pobízí, abychom volali do světa: Ježíš vstal z mrtvých a žije navěky. (Benedict XVI.)
SETKÁNÍ SE ZMRTVÝCHVSTALÝM PÁNEM
Prvního dne v týdnu přišla Marie Magdalská časně ráno ještě za tmy ke hrobu a viděla, že je kámen od hrobu odstraněn. Běžela proto k Šimonu Petrovi a k tomu druhému učedníkovi, kterého Ježíš miloval, a řekla jim: „Vzali Pána z hrobu a nevíme, kam ho položili.“ Petr a ten druhý učedník tedy vyšli a zamířili ke hrobu. Oba běželi zároveň, ale ten druhý učedník byl rychlejší než Petr a doběhl k hrobu první. Naklonil se dovnitř a viděl, že tam leží pruhy plátna, ale dovnitř nevešel. Pak za ním přišel i Šimon Petr, vešel do hrobky a viděl, že tam leží pruhy plátna. Rouška však, která byla na Ježíšově hlavě, neležela u těch pruhů plátna, ale složená zvlášť na jiném místě. Potom vstoupil i ten druhý učedník, který přišel ke hrobu první, viděl a uvěřil. Ještě totiž nerozuměli Písmu, že Ježíš musí vstát z mrtvých. (Jan 20,1-9)
Ztiším se a nechám se prostoupit Božím Slovem. Prosím o hluboké prožití přítomnosti zmrtvýchvstalého Pána.
- Dnešní kontemplaci si naplánuji na brzké ranní hodiny, když je ještě tma. Vstanu dříve, abych doprovodil Marii Magdalénu ke hrobu. Jde pomazat Pánovo tělo (v. 1). Všimnu si její obrovské lásky k Ježíši a následně reakce, když viděla, že hrob je prázdný.
- „Vzali Pána z hrobu…“ (v. 2). Magdaléna informuje Petra a Jana o tom, že Pán v hrobě není. Budu sledovat jejich chování. Utrpení, zklamání mohou uzavřít mysl a srdce živému Kristu, který je velmi blízko.
- Připomenu si bolestné situace z vlastního života, ve kterých jsem ztrácel pocit Boží blízkosti. Popovídám si o tom s Ježíšem.
- Petr a Jan běží ke hrobu (v. 3-4). Připojím se k nim a budu s nimi sdílet jejich naději. V „běhu za živým Bohem“ se odkrývá největší touha lidského srdce. Pamatuji si chvíle, kdy jsem velmi silně toužil po Bohu? Poprosím o dar větší touhy po Bohu.
- „Viděl a uvěřil.“ (v. 8). Prázdný hrob jim pomohl znovu nalézt víru v živého Ježíše. Poprosím zmrtvýchvstalého Ježíše o dobrý duchovní zrak, abych viděl každodenní znamení jeho láskyplné blízkosti a živé přítomnosti, zejména ve chvílích zkoušek.
- Budu kontemplovat zmrtvýchvstalého Ježíše a opakovat si v srdci: „Rabbuni, věřím ti. Ty jsi můj život!“
(Převzato z knihy otce K. Wonse, SDS, Modlitba evangeliem na každý den)
Vytisknout stránku