VELIKONOČNÍ TRIDUUM –ZELENÝ ČTVRTEK

PŘIJMOUT JEŽÍŠOVU LÁSKU

Bylo před velikonočními svátky. Ježíš věděl, že přišla jeho hodina, kdy měl přejít z tohoto světa k Otci. A protože miloval svoje, kteří byli ve světě, projevil jim lásku až do krajnosti. Bylo to při večeři. Ďábel už vnukl Jidáši Iškariotskému, synu Šimonovu, myšlenku, aby ho zradil. Ježíš věděl, že mu dal Otec všechno do rukou a že vyšel od Boha a vrací se k Bohu. Proto vstal od večeře, odložil svrchní šaty a uvázal si kolem pasu lněnou zástěru. Potom nalil vodu do umyvadla a začal učedníkům umývat nohy a utírat jim je zástěrou, kterou měl uvázanou kolem pasu. Tak přišel k Šimonu Petrovi. Ten mu řekl: „Pane, ty mi chceš mýt nohy?“ Ježíš mu odpověděl: „Co já dělám, tomu ty nyní nemůžeš rozumět; pochopíš to však později.“ Petr mu řekl: „Nohy mi umývat nebudeš! Nikdy!“ Ježíš mu odpověděl: „Jestliže tě neumyji, nebudeš mít se mnou podíl.“ Šimon Petr mu řekl: „Pane, tak mi umyj nejen nohy, ale i ruce a hlavu!“ Ježíš mu odpověděl: „Kdo se vykoupal, potřebuje si umýt jen nohy, a je čistý celý. I vy jste čistí, ale ne všichni.“ Věděl totiž, kdo ho zradí; proto řekl: „Ne všichni jste čistí.“ Když jim tedy umyl nohy, zase si vzal na sebe své šaty, zaujal místo u stolu a řekl jim: „Chápete, co jsem vám udělal? Vy mě nazýváte Mistrem a Pánem, a to právem: to skutečně jsem. Jestliže jsem vám tedy umyl nohy, já, Pán a Mistr, máte také vy jeden druhému umývat nohy. Dal jsem vám příklad: Jak jsem já udělal vám, tak máte dělat i vy.“ (Jan 13,1-15)

Ztiším se a nechám se prostoupit Božím Slovem. Prosím o pokorné přijetí Ježíšovy lásky a osvobození srdce od pýchy.

• Vstoupím s Ježíšem a s učedníky do večeřadla. Najdu si místo u stolu a zahledím se na Ježíše, který „mi projevuje lásku až do krajnosti“. (v. 1). Přišel prožít tento den pro mě. Vrací se k Otci a chce, abych byl spolu s ním u Otce. Platí za to nejvyšší cenu.

• Uvědomím si, že v každé mši svaté mi Ježíš „projevuje lásku až do krajnosti“. Dává se za mě v oběť. Zasedá se mnou ke stolu a říká: „Velmi jsem toužil jíst s vámi tohoto beránka.“ (Lk 22,14).

• Upřu svůj pohled na Ježíše. Budu s láskou sledovat každé jeho gesto: jak vstává od stolu, uvazuje si lněnou zástěru, nalévá vodu do umyvadla (v. 2-5). Zůstanu myšlenkami déle u této scény a budu se sytit Ježíšovou pokornou a tichou láskou.

• Všimnu si, jak se chovají učedníci, zvláště se zaměřím na zmatek apoštola Petra (v. 6-9), když jim Ježíš umývá nohy. Představím si, že Ježíš ke mně přichází, sklání se, pokleká, umývá mi nohy a utírá je. Setkám se s Ježíšovým pohledem.

• Setrvám v pohledu na Ježíše klečícího u mých nohou. Jaké pocity, první reakce, myšlenky se ve mně rodí? Co mohu říci o mé „poníženosti“ ve službě druhým?

• „I vy jste čistí, ale ne všichni.“ (v. 10). Jaký je stav mého srdce na začátku Velikonočního tridua? Uvědomuji si, že Ježíš je připraven zemřít za čistotu mého srdce? Toužím být čistý tak, jak po tom touží On?

• Uchovám si v srdci obraz Ježíše, který mi umývá nohy a dívá se do mého srdce. Častěji si budu opakovat: „Navrať mi čisté srdce a nauč mě sloužit.“ Naplánuji si noční bdění s Ježíšem ve vězení.

(Převzato z knihy otce K. Wonse, SDS, Modlitba evangeliem na každý den)