Jaký má vlastně řeholní život smysl?
Řeholní život není obvyklým způsobem života. Mnoho lidí ve světě si klade otázku, proč se mnozí schopní mladí lidé vzdávají možností, které jim svět nabízí - úspěchu, kariéry, rodiny, manželského života, bohatství... a vstupují do kláštera. Zavazují se k životu v čistotě, chudobě a poslušnosti. V očích mnohých jsou blázny. Zkusme nahlédnout hlouběji k podstatě řeholního života. Možná poznáme jeho hluboký smysl pro povolaného i pro celý svět.
Člověk, který se nechá Kristem uchvátit, nemůže jednat jinak, než opustit všechno a následovat ho. Velmi touží být s Ním jedno, osvojit si jeho cítění a způsob života. Odpovídá absolutním darováním svého života a tím, že svěří všechno přítomné i budoucí do jeho rukou. Zasvěcený život je zvěstováním toho, co Bůh činí ze své lásky, dobroty a krásy. První povinností zasvěceného života je zviditelňování obdivuhodných věcí, které v křehké přirozenosti povolaných lidí koná Bůh. Povzbuzeni Boží láskou, cítí zasvěcené osoby, že jsou povolány k tomu, aby Beránka obětovaného a žijícího následovali, kamkoli půjde.
První misijní úkol uskutečňují zasvěcené osoby na sobě samých, když otevírají své duše vanutí Ducha svatého. Jejich svědectví pomáhá celé církvi, aby si uvědomila, že na prvním místě stojí vždy nezištná služba Bohu, která se může uskutečnit díky Kristově milosti udělené věřícím skrze dar působení Ducha svatého.
Zasvěcené osoby se stanou misionáři především tím, že budou v sobě stále prohlubovat vědomí, že jsou Bohem povolaní a vyvolení, a proto mají povinnost zaměřit k němu celý svůj život, jemu přinášet vše, co sami jsou nebo co mají, a zbavit se každé přítěže, která by mohla být překážkou pro jejich absolutní odpověď lásky. Tak se stávají opravdovým znamením Krista mezi lidmi.
Pouze tam, kde je Bůh na prvním místě, nachází lidská existence svůj plný význam i radost, protože člověk je stvořen pro Boha a je neklidný, dokud v Něm nespočine.
Pokud se chcete dozvědět více informací můžete kliknout zde.
Vytisknout stránku